Levné a přesto
odborné tesařské práce v Brně a okolí. Že nevěříte!? Pošlete nám prosím
poptávku levnetesarstvi@gmail.com a my vás o tom přesvědčíme. Svěřené úkoly plníme svědomitě s profesionálním přístupem.
Nízkoenergetická dřevostavba je součást moderního bydlení.
Současnost tesařského řemesla ....
MEGA
reality
zprostředkují
váš prodej, koupi, pronájem, domů, bytů,
pozemků, chat, zahrad,
případně vykoupí vaši nemovitost!
Protéká vám
podstřešní membrána vlivem provedené chemické inpregnace dřeva? Vaříte rádi
italské pochoutky
klikněte si na odkaz
a uvařte si něco dobrého.
Urbanismus
- architektura - design
projekční a inženýrská činnost.
Máme rádi rockovou muziku a posloucháme
Jacky
Nightwish historie:
Myšlenka Nightwish byla zrozena jedné červencové noci
1996, kdy Tuomas seděl se svými přáteli kolem táborového ohně. První tři
akustické, náladové písně, byly nahrány mezi říjnem a prosincem 1996. V tu dobu
měla skupina tři členy: Tuomase, Tarju a Emppuho.
Nightwish chtěli vědět, jak by jejich hudba zněla s bicími, a tak se ke kapele
připojil Jukka. Emppu také vyměnil akustickou kytaru za elektrickou. Po pár
týdnech cvičení šli v dubnu 1997 do studia a nahráli sedm písní, které můžete
najít na limitované edici alba Angels Fall First.
V květnu 1997 podepsali Nightwish se Spinefarm nahrávací smlouvu na dvě alba. V
srpnu nahráli čtyři nové písně. Před vydáním Angels Fall First byl vydán singl
The Carpenter, terý se dostal na osmou příčku prodejnosti singlů ve Finsku.
Album Angels Fall First bylo vydáno na začátku října a umístilo se na 31. místě
žebříčku alb ve Finsku. Svůj první koncert odehráli Nightwish v Kitee 31.
prosince 1997. Tuto zimu však odehráli pouze sedm koncertů, protože Jukka a
Emppu byli na vojně a Tarja musela studovat. Nightwish a Spinefarm prodloužili
kontrakt na tři alba místo dvou.
V dubnu 1998 začalo natáčení prvního videa The Carpenter. Bylo hotovo na začátku
května a hrálo v Jyrki. V létě se k Nightwish přidal basák Sami Vänskä. Celé
léto pilně zkoušeli nové písně. Do studia šli na začátku srpna. Nahrávky byly
hotovy na konci října. 13. listopadu koncertovali Nightwish v Kitee, kde bylo
také nahráno video pro píseň Sacrament of Wilderness. Single této písně byl
vydán 26. Srpna, nové album Oceanborn vydali 7. prosince.
Všichni byli překvapení obrovským úspěchem Oceanbornu. Dostal se až na pátou
příčku prodejnosti a Sacrament of Wilderness byl dokonce několik týdnů první
mezi singly. V zimě 1999 odehráli Nightwish za tři měsíce množství koncertů po
celé zemi. Na jaře došlo k vydání alba Oceanborn i mimo Finsko. V květnu začali
Nightwish znovu koncertovat a dva a půl měsíce hráli na všech velkých rockových
festivalech v zemi. Ve stejnou dobu nahráli single Sleeping Sun. V srpnu byl
singl vydán v Německu a obsahoval také písně Walking in the Air, Swanheart a
Angels Fall First - prodalo se ho tam 15 000 kopií za pouhý jeden měsíc. V srpnu
už bylo skupině jasné, že Oceanborn a Sacrament of Wilderness mají cenu zlata. V
tu dobu byla potvrzena evropská koncertní šnůra 26 koncertů, které se spolu s
Nightwish zůčastnila i německá skupina Rage.
Na začátku roku 2000 začali Nightwish nahrávat své třetí album. Vítaným
přerušením nudné práce ve studiu byla finská kvalifikace hudební soutěže
Eurovize, jíž se zúčastnili s písní Sleeping Sun. Nightwish vyhráli první kolo
kvalifikace, ale i přes své zdrcující vítězství v televizním hlasování skončili
na druhém místě.
Nové album Wishmaster bylo vydáno v květnu a Nightwish se okamžitě vydali na
turné, které začalo v Kitee, rodišti skupiny. Tam také obdrželi tři zlaté desky
za Oceanborn a singly Sacrament of Wilderness, Walking in the Air a Sleeping
Sun. Wishmaster vyletěl na první místo finského žebříčku a udžel si ho tři
týdny. Právě tato doba stačila na to, aby obdržel zlatou desku. Wishmaster byl
chválen jak fanoušky tak i médii a v červnovém číslo německého magazínu Rock
Hard byl označen za album měsíce, přestože byla v té době vydána i dlouho
očekávaná alba Bon Joviho a Iron Maiden.
Wishmaster se také prosadil v německém a francouzském žebříčku kde získal 21. a
61. pozici. "Wishmaster World Tour", která začal v Kitee pokračovala nejdříve na
velkých finských festivalech a v červenci 2000 zamířila do Jižní Ameriky.
Třítýdenní turné v Brazíli, Chile, Argentině, Panamě a Mexiku bylo zatím
největší zkušeností Nightwish vůbec. Toto turné bylo následováno uspěšnými
vystoupeními na Wacken Open Air, Biebop Metal Festu a prvním evropským turné se
Sinergy a Eternal Tears Of Sorrow. V listopadu hráli Nightwish také dvakrát v
Montrealu.
Jejich dalším projektem bylo vytvoření živého koncertního záznamu na DVD a VHS
spolu s limitovanou edicí živého alba (pouze pro Finsko) Koncert byl odehrán v
Tampere 29. prosince 2000. Materiál by vydán byl v dubnu 2001 ve Finsku,
celosvětově pak v létě 2001. Na konci záznamu jsou skupině předány platinové
desky za Wishmaster a zlaté desky za singl Deep Silent Complete!
Nightwish taky prodloužili nahrávací kontrakt se Spinefarm Records o jedno
album, které bylo naplánováno na léto 2002.
Video k písni Over the Hills and Far Away, které ve Finsku rychle získalo
platinu jako mini-CD, bylo natočeno v srpnu 2001 ve Finsku. Finské turné
skončilo téhož roku v Nivale a Nightwish měli blízko k rozchodu. Tuomas vyrazil
do Laponska trampovat a urovnat si myšlenky. Aby mohla skupina dále pokračovat,
muselo dojít ke změnám. Jak sám řekl, chtěl Tuomas Nightwish rozpustit kvůli
dlouhotrvajícím neshodám ve skupině.
K tomu naštěstí nedošlo, ale ve skutečnosti se přece jenom něco stalo. Sami
Vänskä, který byl ve skupině od dob Oceanbornu, musel odejít. Marco Hietala,
známý z Tarotu a Sinergy, slíbil, že vstoupí do skupiny jako náhrada pro další
album a turné. Jejich novou bookovací agenturou se stalo King Foo Entertainment
a jejich dlouholetý přítel a spolupracovník Ewo Rytkönen se stal jejich
manažerem. Aby oslavili "nový začátek", byl na jejich domovské stránce, 24.
listopadu otevřen nový obchod pro fanoušky. Nahrávání dalšího alba Century Child
začalo v lednu 2002.
Začátek roku 2002 přinesl skupině ve srovnání s předchozími obtížnými časy dobré
zprávy. Jako skupina i jako jednotlivci se umístili na předních místech
čtenářských hlasování v mnoha domácích i zahraničních magazínech. Fanoušci je po
změnách neopustili, ba právě naopak. Ever Dream, první singl nadcházejícího
alba, získal ve Finsku zlatou desku už po dvou dnech. V té době také Nightwish
oznámili, že si dají pauzu hned, jak skončí "Century Child World Tour 2002",
Tarja během této pauzy dokončí svá studia v Německu. Po tomto oznámení se mezi
fanoušky objevilo mnoho spekulací. Sami odešel minulý podzim, teď rok dlouhá
přestávka...
Century Child vyšlo v květnu 2002 a vytvořilo rekord v prodeji, získalo zlato ve
Finsku už po dvou hodinách! Po dvou týdnech získalo platinu (30 000 kopií) a
rychle se prodávalo dál. V té době už Nightwish byli na prvních místech v
tabulkách singlů i alb, vůbec poprvé v historii. I další země odpovídaly: v
Německu byli na pátém místě, v Rakousku patnáctí, to byly zatím vůbec nejvyšší
pozice skupiny v zahraničí. V červenci absoulvovali Nightwish úspěšné turné v
Jižní Americe, téměř všechny koncerty byly vyprodané. V Brazílii bylo první
vydání Century Child rozprodáno během jediného dne a ani úspěšné evropské turné
toho roku nezůstalo bookovacími agenturami nepovšimnuto. Mnoho evropských
koncertů bylo vysílano živě přes internet, je třeba říci, že spojení byly často
přetížené. Téměř 10 000 fanoušků najednou se snažilo koncerty sledovat. Prodáním
udivujících 59 000 kopií ve Finsku se stalo Century Child druhým
nejprodávanějším albem roku 2002 v zemi. Přestávka začala na konci roku 2002,
ale chlapci si během ní moc odpočinku neužili. Jukka hrál se Sethian a Bitch
Driven, Tuomas se Sethian, For My Pain..., Timo Rautiainen a Trio Niskalaukaus,
Emppu hrál s Altar a Marco s Tarotem. Celkem vzato, přestávka neměla být rok
dlouhá, zpátky na cestu...
Začátek roku znamenal ještě lepší výsledky v čtenářských hlasováních. Bylo
zamluveno studio pro nahrávání dalšího alba, jehož vydání bylo plánováno na
příští rok. Jukkovi a jeho přítelkyni Satu se 11. března 2003 narodila dcera
Luna. Nightwish obdželi za Century Child svou první dvouplatinovou cenu, prodalo
se 60 000 kopií. Kapela koncertovala v roce 2003 většinou v zahraničí, jediný
koncert ve Finsku se uskutečnil v RMJ 20. června 2003. Švédsko navštívili poprvé
během vyprodaného "Gates of Metal" festivalu v Hultsfredu. V roce 2003 byl
natočen DVD dokument End of Innocence, jehož datum vydání bylo neustále
odkládáno kvůli obrovskému množství materiálu. V květnu 2003 oznámila Tarja
Turunen, že se před několika měsíci tajně vdala a že se stěhuje zpět do Finska.
DVD End of Innocence bylo konečně vydáno 6. října 2003 a v tomto momentě začalo
nahrávání dalšího alba. Jejich páté album "Once" mělo být nejdůležitějším albem
v historii Nightwish. Mezitím si finská prezidentka Tarja Halonen také všimla
úspěchu Nightwish a pozvala Tarju Turunen a jejího manžela Marcela Cabuliho
každoroční oslavu dne nezávislosti konanou v prezidentské rezidenci. Tarjiny
šaty byly zvoleny nejkrásnějšími šaty večera.
Před Vánoci 2003 Nightwish vydražili jevištní pozadí z "Century Child World Tour"
a všechny peníze věnovali na charitu. Těchto 1750 eur získal [Parikanniemi`s]
domov dětí v Ristiině v prosinci 2003. Peníze byly předány Tarjou Turunen, hrdým
majitelem jevištního pozadí se stal Michael "Big Tini" Leipold z Německa.
Rok 2004 byl dychtivě očekáván jak fanoušky tak kapelou. Vyčerpávající studiové
session si vzaly své fyzické i mentální oběti. Skutečné nahrávání proběhly ve
Phoenix studios v Londýně, ve stejném studiu a se stejným orchestrem (The
Academy of St.Martins in the Field), s jaké použil Howard Shore při skládání
hudby pro trilogii Pán prstenů. Orchestrální a sborové aranže byly složeny Pipem
Williamsem, který dělal producenta například Status Quo a Uriah Heep. Hodně
času, velká očekávání!
Nemo byl prvním vydaným singlem nadcházejícího alba a bylo k němu vytvořeny také
velkorozpočtové video. Režisérem byl Antti Jokinen, který předtím pracoval
například pro Shania Twain a Eminema. S novým albem došlo k několika změnám v
nahrávacím kontraktu a nový materiál vydal Nuclear Blast. Staré dobré Spinefarm
Records ale stále řídí distribuci ve Finsku. Nuclear Blast utratil propagací
Once hlavně v Německu značné množství peněz. Obrázky Nightwish a Once zaplavily
všechny televizní kanály, metra, autobusy a ulice, a tento nátlak nebude jen tak
zapomenut. Každý Němec Nightwish od teď zná.
Once ve Finsku získalo, stejně jako singl Nemo, zlato hned v den vydání.
Nightwish se v květnu 2004 s albem Once vydali na světové turné, které trvalo do
konce října roku 2005. Toto turné bylo zatím nejvetší v celé historii Nightwish.
Šlo o přibližně 130 koncertů po celém světě, včetně pro skupinu nových zemí jako
Japonsko, Austrálii, Kolumbii, Ekvádor, Polsko, Slovinsko, Portugalsko, Dánsko a
Řecko. Toto turné bylo největší v historii kapely. Měsíc od měsíce hráli
Nightwish na větších a větších pódiích a všechny zprávy hovořily o velkém
úspěchu. Na podzim roku 2004 vyšel druhý singl, Wish I Had An Angel. Video k
této písni natáčel Uwe Boll, režisér filmů "Alone In The Dark", ve kterém také
tato píseň zazněla. Tento druhý singl také zaznamenal obrovský úspěch a výrazně
pomohl i prodeji alba Once. V srpnu se Nightwish konečně dostali do USA! Turné
bylo velmi úspěšné a skupina si naplánovala vrátit se v roce 2005 s ještě
větším. Po koncertních šňůrách v Evropě a Jižní Americe na podzim roku 2004 a
několika samostatných koncertech v prosinci si kapela dala v lednu 2005 volno.
V únoru 2005 Nightwish získali pět ocenění Emma-Gala (finské ceny Grammy). Mezi
jinými vyhráli v kategoriích "Skupina roku" a "Nejlépe prodávané album roku".
Tuomas a Marco si do Helsinek na předávání odskočili z evropského turné.
Posledním koncertem na turné v Evropě byl i dosud největším koncertem skupiny -
ve Stuttgartu se na Nightwish přišlo podívat 10 001 lidí!
V březnu Nightwish poprvé hráli v Japonsku a Austrálii; v dubnu a květnu si dali
přestávku, protože měla Tarja jiné zájmy, ale na konci května se skupina na
turné vrátila koncerty v Polsku s Iron Maiden a v Norsku s Mötley Crüe.
V červenci vyšel třetí singl, nová verze Sleeping Sun; nahrávací společnost se
ho totiž rozhodla využít k propagaci chystané kolekce Highest Hopes. Novou verzi
klipu k "Sleeping Sun" režíroval Joern Heitmann a natáčela se v srpnu 2005 v
Praze. Na podzim roku 2005 Nightwish odehráli několik koncertů, mezi jinými i v
legendární Hammersmith Apollo Venue, přičemž tato hala byla plně vyprodaná. Po
kratším festivalovém turné po Jižní Americe (v říjnu), se světové turné Once
chýlilo ke konci. Jeho závěrečný koncert se konal 21. října 2005 v Hartwall
Aréně v Helsinkách pro 11 500 lidí. Toto vystoupení se také nahrávalo a později
vydalo jako živé DVD s názvem End of an Era.
Po tomto posledním koncertě Tuomas, Emppu, Marco a Jukka vyhodili ze skupiny
Tarju Turunen a jejího manažera Marcela Cabuliho. Důvodem bylo, že se jejich
celkový postoj a činy během turné Once obrátily proti téměř všemu, co Nightwish
představují. Jak se dá snadno představit, po zprávě o tomto profesionálním
rozchodu následoval neuvěřitelný rozruch. Když se tento směšný povyk konečně
začal koncem roku 2005 uklidňovat, Nightwish mohli hledět do budoucnosti a
očekávat objevení nové zpěvačky.
Koncem roku 2005 se po celém světě prodalo přibližně 1 000 000 kopií, ve Finsku
prodejnost stoupla na třikrát platinovou, v Německu platinovou, ve Švédsku,
Norsku, Švýcarsku a Rakousku získalo zlato. Kolekce "Highest Hopes" se koncem
roku 2005 ve Finsku prodala jako dvakrát platinová a v Norsku jako zlatá.
Specializujeme
se na vyhotovení a montáž vázaných krovů vaznicových soustav.
-souměrné plné vazby krovu sedlového (stojatá nebo ležatá stolice)
-nesouměrné plné vazby krovů sedlových
-pultové krovy soustavy vaznicové.
-krovy střech valbových a polovalbových
-krovy střech stanových atd.
Provádíme montáž záklopu, podbití,montáž hydroizolace, laťování a pokládku
krytiny.
Postavíme vám střechu z
příhradových vazníků
do maximálního rozponu 25m. Příhradový vazník je konstrukce skládající se
z konstrukčních dílů utvářejících zpravidla trojúhelník. Z tohoto
geometrického uspořádání konstrukce je odvozena její únosnost.Jednotlivé
prvky příhradového vazníku jsou z výroby spojeny styčníkovou deskou s
konstrukční pozinkované oceli nebo nerez oceli.Samotné vazníky jsou
osazeny na nosnou zeď. Zavětrováním jak v příčném tak podélném směru se
dosáhne dokonalé konstrukce, schopné zachytit všechny tlaky vyvíjené na
konstrukci střechy. Z příhradových vazníků můžeme tedy vytvářet jak
střechy sedlové tak i valbové a další.
Provádíme rekonstrukce
a přestavbu stávajících střech k vytvoření obytného podkroví. Současný trend
maximálního využívání půdních prostor k obytným i komerčním účelům u
stávajících budov i budov nově realizovaných vyvolal rozvoj prvků pro
osvětlování nově vznikajících místností. Jedná se nejen o
nové typy oken
situovaných ve sklonu střešních rovin- tj. okna střešní, ale i o vikýře.
Obytné podkrovní prostory vyvolaly uplatňování krovových soustav, které
umožňují maximálního využití obestavěného podstřešního prostoru. Tak se
mezi sedlové, valbové, případně pultové střešní soustavy dostávají do
popředí i soustavy mansardové.
Obytné stavby,
současnou bytovou
výstavbu si bez vazníkových konstrukcí již prakticky nelze představit.
Střešní konstrukce z dřevěných příhradových vazníků jsou vhodné v zásadě
pro všechny typy rodinných domů. Obzvláště výhodné je použití vazníkové
konstrukce u přízemních rodinných domků typu "Bungalow", kde vazníková
konstrukce nese střešní plášť a zároveň sádrokartonový podhled. U těchto
domů odpadá konstrukce tzv. "těžkých stropů", což stavbu výrazně zlevňuje.
Vazníkové konstrukce lze použít i pro domy s obytným podkrovím, pokud je
spodní stavba k tomu vhodně přizpůsobena, zejména provedením vnitřních
příček (nosných stěn), tak aby stropní konstrukce, kterou v tomto případě
tvoří spodní pásnice příhradového vazníku a mezilehlé stropní trámy byly
podepřeny přibližně uprostřed rozpětí stavby.
Příhradové vazníky se samozřejmě používají ve všech dalších typech
bytových a občanských staveb (bytové domy, rekreační domy a chaty, ...), v
široké míře se uplatňují u střešních nástaveb rodinných nebo bytových
domů, nebo při revitalizaci panelových domů.
Proč právě
dřevostavba?
Životnost staveb ze dřeva překonává staletí.
Moderní dřevostavby mají životnost minimálně 80-90let. V severských státech
(Švédsko,Finsko) se výstavba domů realizuje z více jak 50-ti procent formou
staveb na bázi dřevostaveb. Pozoruhodná rychlost výstavby:
10 týdnů u menších
domů, 14 týdnů u větších domů od vyhotovení základové desky, napojenou na
inženýrské sítě. (platí pro teplejší roční období)
Tím se výrazně snižují
náklady nejen na samotnou stavbu, ale na minimum klesají ostatní i
„doprovodné“ náklady investora, které při stavbách trvajících i několik let
mohou narůst do obrovských finančních částek.
Také při financování
přes banku je tato rychlost velmi důležitá, protože se investorovi téměř
nepřekrývají úvěrové splátky a náklady na dosavadní bydlení, jako nájem,
platby za plyn, elektřinu, vodu a podobně.
Dá se zjednodušeně
říci, že než investor začne splácet úvěr, tak již bydlí v novém domě.
Dokonalé tepelně-izolační vlastnosti:
Složení obvodových
stěn dřevostaveb dosahuje hodnot tepelného odporu stěny R= 4,19m2 K/W.
Venkovní plášť stavby
je tvořen termofasádním systémem, naneseným na plášti z dřevoštěpkové desky,
kterou je uzavřena nosná dřevěná konstrukce domu.
Vnitřní stěny jsou
ukončeny sádrokartonovými deskami, dřevěná konstrukce domu je vyplněna
minerální izolací Izover. Tyto parametry zajišťují, že se při bydlení
neprotopí zbytečně ani haléř a celkové roční náklady na vytápění jsou
podstatně nižší než ve stavbách z tzv. „klasických technologií“. Na tom má
velký podíl okamžité vyhřívání vnitřního prostoru - na rozdíl od zděných
budov, u kterých se nejprve musejí vyhřát stěny, což může trvat dosti dlouho.
Velmi příznivá cena:
Konečná cena
dřevostaveb je výrazně nižší než u ostatních technologií, a to jak v základní
rozpočtové oblasti, tak i ve výše uvedených oblastech doplňkových. Je to
ovlivněno například nižšími režijními náklady spojenými se stavbou nebo
nezanedbatelnou úsporou na pořizovacích nákladech vzniklou tím, že stěny domu
jsou podstatně rozměrově štíhlejší, čímž se dosáhne na stejné zastavěné ploše
větší užitkové a obytné plochy.
Variabilita vnitřního uspořádání:
Vnitřní konstrukce
některých příček jsou naprosto nezávislé na hlavní konstrukci domu a je tedy
možné je v budoucnu změnit. Je naprosto běžné, že dva domy, které z venku
vypadají naprosto stejně, skrývají v interiéru výrazně odlišné řešení a
vzhled. Závisí to na potřebách a cítění investora, jestli si interiér rozdělí
do spousty uzavřených prostor, nebo po dohodě s architektem postaví vzdušný,
sluncem prozářený útulný domov, kde se budou cítit příjemně jak stálí
obyvatelé domu, tak jejich návštěvy.
Staré asijské
přísloví, které říká něco v tom smyslu, že pokud nemocnému nepomůže lékař, tak
má jít bydlet do dřevěného domu!
U rozměrově větších
staveb mohou být použity dřevěné podpůrné sloupy, které se mohou zachovat
jako součást interiéru, což působí velmi efektně, nebo jsou zabudovány do
dělících příček tak, aby naprosto vzhledově zanikly.
Dřevostavba ano či ne!
Ukazuje se, že řada mýtů a pověr, které byly kolem dřevostavby uměle
vytvořeny nejsou opodstatnělé. Lidé při budování svých domovů znovu objevili
dřevo - tradiční, osvědčený a levný materiál.
Dřevo jako stavební materiál
se ve středoevropských podmínkách používalo od nepaměti, jak ostatně
dokazují dřevostavby staré i několik set let. Průmyslová revoluce a 20.
století však dřevo odsunula kamsi do pozadí. Tento tradiční materiál byl
nahrazen novými, progresivními a „zaručeně lepšími technologiemi“, než jaké
dosud skýtalo dřevo. Dřevostavby se úplně přestaly stavět.
Nyní se postupně stavební firmy k tomuto materiálu vrací. Ukazuje se, že
řada mýtů a pověr, které byly kolem dřevostavby uměle vytvořeny nejsou
opodstatnělé. Lidé se znovu při budování svých domovů vrací k tradičním,
osvědčeným a levným materiálům.
Dřevo jako stavební materiál
Příroda nám poskytla jedinečný stavební materiál - dřevo. Dřevo je
přirozený, zdraví nezávadný a ekologický materiál, který má celou řadu
vlastností, jaké nám zděné stavby nemohou poskytnout. Dřevo je hojně
využíváno po celém světě. Například v Německu tvoří ve stavebnictví 7%, v
Rakousku 10%, ve Švýcarsku 30% a ve Skandinávii dokonce 60 – 80%, u nás je
paradoxně využíváno pouze v 1% bytové výstavby. Přitom jsou české země
významným dodavatelem. Dřevo vyvážíme zejména do USA, kde jej dokáží využít
mnohem efektivněji. Energetické náklady spojené s těžbou dřeva a jeho
následným opracováním jsou přitom minimální a také odpad, který vznikne, lze
dále bezezbytku využít – nejlépe jako ekologické palivo.
Dřevostavba a mýty kolem ní
Každý stavební systém má své výhody a nevýhody. Dřevostavby u nás mají
velkou nevýhodou a to ústup dřeva jako tradičního stavebního materiálu v
minulém století. Proto dnes musí dřevostavby překonávat řadu předsudků
v mínění široké veřejnosti, stavebních firem, ale i některých architektů a
projektantů.
1) Dřevo je málo trvanlivé...?
Mylné představy
mnoha lidí o trvanlivosti dřeva lze vyvrátit fakty. Správně provedená
dřevostavba vystavená přírodním podmínkám vydrží bez jakéhokoliv ošetření
mnohem déle než stavby z jiných materiálů (minimálně 60 let). Pokud má
dřevostavba alespoň základní péči můžeme si být jisti, že bude stejně dobře
sloužit i dalším generacím našich potomků.
2) Dřevostavby jsou méně odolné vůči povětrnostním vlivům...?
Dřevo je materiál s velmi dlouhou životností, což dokazují dřevostavby staré
i několik stovek let. Dřevostavba je velice lehká a pevná stavba s
minimálními nároky na základovou konstrukci. Vždyť dříve se dřevostavby
zakládaly pouze na srovnaný terén. Známé jsou i případy, kdy byly chalupy
vlivem lavinových či zemních sesuvů přemístěny i o několik desítek metrů z
původního místa a to bez toho, aby došlo k jejich poškození.
3) Dřevostavby jsou méně odolné vůči hrozícímu požáru...?
Obavy z požáru samozřejmě nejsou bez opodstatnění. Je však faktem, že dřevo
udrží déle statickou pevnost do okamžiku zhroucení než ocelové či betonové.
Každá dřevostavba musí splňovat normu minimálně 30ti minut neprohořlavostí
stěn. Vlastnosti dřeva se při požáru, na rozdíl od ocelových profilů,
výrazněji nemění. Hořící dřevěný strop tak paradoxně přežije déle, než strop
z ocelových profilů, který se vlivem tepla zdeformuje a zřítí mnohem dříve.
Nevěříte? Tak si zkuste zapálit oheň, třeba hranici zvanou pagoda, a
pozorujte, za jak dlouho dojde k jejímu zřícení.
4) Dřevostavba není prestižním bydlením...?
Podle statistických údajů dodavatelů dřevostaveb jsou jejich nejčastějšími
zákazníky lékaři, advokáti a zástupci vyšších příjmových tříd. Dřevostavba
není něco, za co by se měl člověk stydět, ale opak je pravdou. Také vzhled
dřevostavby nemusí na první pohled vypovídat, z čeho je stavba zhotovena. Na
vnější stranu dřevěného skeletu se mohou použít omítky, fasádní desky či
obklady. Na první pohled je pak dřevostavba k nerozeznání od stavby zděné.
Klady dřevostavby!
- pořizovací cena hrubé stavby je nižší než u zděného
domu, výsledná cena dřevostavby však může být samozřejmě vyšší, ale to
závisí na náročnosti vybavení interiérů a vašich požadavcích na komfort
- významným faktorem je velmi
krátká doba výstavby,
firmy pracující tradiční zděnou technikou potřebují na dokončení rodinného
domku až 12 měsíců, u dřevostavby se za 3 měsíců můžete stěhovat! Navíc
výstavba dřevostavby není limitována ročním obdobím.
- malá tloušťka obvodových stěn
– při stejném venkovním
půdorysu a zachování požadované tepelné izolace je díky tenčím stěnám
dřevostavby dosaženo větší obytné plochy (v praxi na 100m2 ušetříte prostor
až 10m2, což je jedna malá místnost)
- dřevostavby jsou nízkoenergetické domy – mají výborné
tepelně izolační vlastnosti, v praxi spotřebujete na vytápění až o 30%
energie méně, než při vytápění zděného domu a to při stále stoupající ceně
energií není k zahození!
- dřevo je skvělý tepelný izolant – dřevostavba v létě
udržuje chlad a v zimě teplo
- dřevo jako materiál reguluje vlhkost, tzv. „dýchá“-
stěny dřevostavby vlhkost buď absorbují nebo naopak uvolňují v závislosti na
okolních podmínkách. Dřevo se také nenabíjí statickou elektřinou, a tak se v
místnosti nevíří prach, což ocení především alergici.
- dřevostavby šetří životní prostředí – dřevo je snadno
dostupný a obnovitelný materiál. Při jeho zpracování vzniká daleko menší
zátěž na životní prostředí než u zpracování jiných stavebních materiálů
- dřevo je krásné na pohled a příjemné na omak, vytváří
útulnou, zdravou a ničím jiným nenapodobitelnou atmosféru bydlení
- dřevo použité při budování dřevostavby je vyjádřením filozofie
návratu k přírodě
Není to jenom dřevo – je to životní styl!
Montované dřevostavby.
Sortiment staveb ze dřeva se rozšiřuje, jednou z možností jsou montované domy
z masivu.
Dřevostavby u nás kvůli řadě nepodložených dojmů a představ nemají zdaleka
takové zastoupení jako v zemích na západ od našich hranic. Důvodem je řada
předsudků souvisejících s tradicí výstavby a bydlení u nás. Dřevo je přitom
přinejmenším rovnocennou konkurencí tradičním stavebním systémům a navíc jde o
ryze ekologický materiál a jako základní prvek dřevostaveb uspokojuje všechny
požadavky na ekologii. V současnosti se odhaduje, že
dřevostavby tvoří zhruba dvě až tři procenta výstavby nových bytů, což
znamená ročně asi třináct až patnáct set nových dřevěných domů.
Falešné předsudky
Jedním z tradovaných omylů je rozšířený dojem, že dřevo hůře izoluje. Tento
materiál je ale díky své buněčné struktuře naopak velmi dobrým
tepelným izolantem, zvláště ve formě vyschlého dřeva, jaké se ke stavbě domů
používá.
Traduje se také názor, že dřevo nelze použít do vlhkostně proměnlivého
prostředí. I to je omyl, dřevo totiž dokáže regulovat vlhkost v závislosti na
prostředí, ve kterém je použité. Důležité je pouze to, aby vlhké dřevo mělo
možnost opět vysychat. Tím pak stěny samy pomáhají vytvářet optimální vnitřní
klima, v němž nehrozí ani přílišné sucho, ani lokální hromadění vlhkosti.
Ani obavy z ohně a menší protipožární bezpečnosti dřevostaveb nejsou
oprávněné. Statické vlastnosti dřeva se dokonce působením ohně zhoršují daleko
pomaleji, než statické vlastnosti např. betonových pilířů nebo ocelových
nosníků. Dřevo trvale obsahuje až 15 % vody a ta se při požáru mění v páru,
která zpomaluje hoření.
Tesařský způsob nebo montovaná stavba?
Pokud jde o způsob výstavby domů ze dřeva, lze dřevostavby realizovat jako
klasickou stavbu budovanou tesařským způsobem z jednotlivých dřevěných prvků.
Lze ale také využít některý ze systémů
montovaných staveb. V poslední době se v nabídce objevily dřevostavby z
masivu, které spojují výhody systému montovaných domů s tradičními přednostmi
dřevěných staveb. Takovým systémem je masivní dřevěná stěna MHM (Massiv Holz
Mauer), která v konstrukci využívá moderních technologií výstavby. Výhodou je i
značná variabilita architektonického řešení domu, který je systémem MHM stavěn.
Dílce pro domy z masivu se vyrábějí na speciálně vyvinuté CNC lince, kde
hoblovací automat vysušené řezivo formátuje na požadovanou tloušťku, vytváří
polodrážky na bocích a drážkovaná plocha tvoří vzduchové komůrky uvnitř stěny.
Ty výrazně vylepšují součinitel tepelné prostupnosti celé stěny.
Masiv splní i nízkoeneregetické nároky
Systém dřevěných stěn MHM spočívá v mechanickém spojování masivních dřevěných
stavebních prvků, nepoužívají se přitom lepidla ani další chemické prostředky.
Celou stěnu či strop tvoří tedy jen masivní dřevo. Není proto nutné bránit
přirozenému odvětrávání a difúzi vodních par fóliemi a parozábranami. Takto
otevřená konstrukce stěn umožňuje jejich „dýchání“. Stěny kromě toho částečně
pomáhají regulovat vlhkost vzduchu uvnitř místnosti – buď vlhkost uvolňují, nebo
absorbují podle vnějších podmínek. Povrchová teplota dřeva přitom koresponduje s
teplotou vzduchu uvnitř místnosti. Domy z masivu s využitím systému MHM tak
vyhovují nárokům na
ekologické, ale i nízkoenergetické bydlení.
Malé nároky na čas
Domy z masivu se vyznačují stejnou předností, jakou disponují všechny montované
stavby – rychlostí provedení vlastní stavby. Díky tomu, že jsou jednotlivé dílce
předem s velkou přesností připraveny v továrně, je jejich montáž na místě
otázkou několika týdnů. Odbourávají se tak mokré procesy, jež tradiční výstavbu
prodlužují. Navíc je možné stavět i mimo klasickou stavební sezónu, protože mráz
nijak podstatně stavby neovlivňuje. Jinou – řekněme „rozpočtovou“ výhodou je
realita pevné ceny za montovanou stavbu, investorovi totiž nehrozí neúměrné
navyšování rozpočtu během výstavby, jak se to často stává u zděných domů.
Ceny montovaného domu, dopravy a objem
prací jsou s poměrně velkou jistotou předem známy.
Nevýhody lze omezit
Pokud jde o nevýhody, patří k nim v montovaných stavbách horší zvukově izolační
schopnost vnitřku stavby (stěny, podlahy). Také menší akumulační schopnost dřeva
může zvlášť v létě působit přehřívání stavby. Také nároky na řemeslnické práce
jsou u tohoto typu staveb velmi vysoké a jejich nižší kvalita může znamenat
vážné problémy – tepelné mosty, poškození konstrukce apod. Pokud se ale na možné
problémy předem zaměříme, lze je eliminovat nebo aspoň omezit.
Jak se vyvíjí tesařské řemeslo ve 21. století?
Je třeba si z hlediska realizátorů staveb sebekriticky přiznat, že ne vždy
jsou schopni dostát všem požadavkům projektů. Doba, kdy tesařský mistr se
svým štábem vystačil se šňůrou, olovnicí, krokvicí, mírou, úhelníkem a
empirickými poznatky minulých generací mistrů a dokázal s těmito
prostředky
vyšetřit a realizovat vazbu krovu katedrály nebo zvonice, je
nenávratně pryč. Žijeme a stavíme v jedenadvacátém století. Jsou na nás
kladeny jiné požadavky - stavět rychle, přesně, bez závad, ekonomicky s
perfektním využitím suroviny. Rychlost je dána zkušenostmi a zručností,
ovšem, čím jsou složitější spoje a sofistikovanější skladby konstrukcí
používány, tím je rychlost provedení omezenější. Totéž bez výjimky se dá
říci o přesnosti, která je navíc omezena možnostmi použitého nářadí. To
vše se opět odráží do ekonomiky provedení práce, která je v přímé
úměrnosti ke spotřebovanému času. Perfektní využití čím dál dražší
ušlechtilé suroviny je dána invencí mistra a měla by být dána i jeho
spoluprací s projektantem. Možnosti jsou: klasické ruční vyměření a
zpracování, ruční zpracování podle projektu dovedeného ve formátu 3D do
nejpřesnějších detailů a strojová výroba vázané konstrukce na CNC obráběcí
lince. Provedení tesařské vázané konstrukce metodou klasického vyměření na
profilu má základní omezení v časové a prostorové náročnosti a hlavně v
neustále ubývajícím počtu pracovníků, kteří jsou toho schopni. Mám
zkušenost z našeho městečka: valná většina mužské populace dovede
řetězovou pilou nebo i jiným nářadím s určitou přesností do dřeva podle
opsané čáry říznout. Ale tu čáru
na dřevo opsat a vytvořit šablonu, z níž
se čára na materiál opisuje, to je řemeslo a těch, kdo tohle umí, je stále
méně. Ruční zpracování dle detailního projektu je veliký krok dopředu. Zde
tesařské řemeslo opustilo staletou metodu „šňůrování“ na profil a
opisování z něj. Projektant provede v patřičném programu detailní výkres
všech prvků vazby, mnohdy dle potřeby v měřítku 1:1 a tesař s použitím
nových metod vyměřování a přenášení údajů na materiál ručním nářadím prvky
konstrukce vyrobí. Tento způsob práce je podstatně rychlejší a přesnější,
nežli předešlý, ovšem i zde je rychlost a přesnost dána možnostmi
použitého nářadí a zručnostmi i zkušenostmi pracovníka. Schopných
specializovaných projektantů je poměrně málo a dobrý projekční program je
podstatně dražší, nežli špičkové vybavení čtyřčlenné tesařské party ručním
elektrickým nářadím. Ovšem jeden projektant vystačí pro potřeby několika
menších tesařských firem. Výroba vázané tesařské konstrukce na
automatizované CNC
lince je kapitola sama pro sebe a je posledním krokem k
opuštění časově náročné a nepřesností zatížené ruční práce při výrobě.
Opět, jako i v mnoha jiných oborech, zde objevujeme a zavádíme jako
novinku něco, co je v jiných zemích běžnou normou. Těžiště práce se zcela
přesouvá na projektanta specialistu, který na stejném nebo obdobném
programu, jako v předešlém případě, projektuje do posledního detailu
kompletní skladbu konstrukce. Přesné provedení a konstrukční souhra
tesařských spojů záleží pouze na dokonalosti programu a invenci
projektanta. Projekt je v plné verzi elektronicky transportován do řídicí
jednotky CNC stroje. Od toho okamžiku řídí práci tato jednotka. Na své
obrazovce zobrazuje soupis vyráběných dílů a operátor dle vlastního výběru
zakládá materiál ke zpracování. Veškeré vyměřování kót a dokonce vhodnost
založeného materiálu řídí stroj, který si sám vybírá způsob a nástroj k
výrobě toho kterého detailu. Operátor by měl být natolik vzdělán a zkušený
v tesařském řemesle, aby dokázal předvídat a do jisté míry řídit úkony
stroje a to vše sladit s vhodností zakládaného materiálu. Pokud splňuje
tyto podmínky a umí si dobře rozvrhnout práci, dokáže jeden pracovník za
běžnou osmihodinovou směnu vyrobit 8 až 10 m2 jakkoliv složité tesařsky
vázané konstrukce. Dosáhne bezkonkurenční rychlosti zpracování suroviny
zároveň s přesností danou tím, že projekt ve 3D prostě přesný být musí,
jinak by nemohl existovat. Přitom omezení možností stroje v opracování
materiálu je proti omezením možností člověka minimální. V roce 2005 jsme s
kolegou vyrobili na viditelné vaznici dvojitý hákový podélně začepovaný
plátový spoj. Jsme zruční, měli jsme k dispozici dobré ruční elektrické
nářadí a nijak jsme neotáleli. Přesto jsme spoj vyráběli téměř celé
dopoledne. Jakmile byla možnost, zadali jsme identický spoj stroji K2. Až
nás zamrzelo, že stroj tento velmi pracný detail vyráběl pouhých 45
sekund. A dále - následná montáž na stavbě je, pokud se operátor nezmýlí
ve značení jednotlivých dílů a dokáže je balit k expedici v logickém
sledu, velmi zajímavou hrou na Lego. Příklad: protože jsme dlouho
uvažovali o pořízení CNC linky, chtěli jsme vědět, jak budou vypadat
následné montážní práce na stavbě. Nechali jsme si vyrobit krov RD,
abychom měli správnou představu, tedy středně složitý. Stavba do kříže,
vrcholové a středové vaznice, čtyři štíty, dlouhá úžlabí, podstatná
většina krokví námětková, kleštiny kampované spodem do vaznic. Montáž ve
třech až čtyřech lidech trvala méně než polovinu běžného času. Čtyři
pracovníci montovali jeden den a tři necelý druhý den. Podotýkám, že bez
jeřábu. A další podstatný detail: poprvé za celou dobu, kdy provozuji
řemeslo, jsme na stavbě vůbec nepoužili pilu, vrtačku a vlastně nic
jiného, nežli palici, kladivo a klíče na utažení svorníků. Mám rád
dřevostavby provedené formou klasické vázané tesařské konstrukce. Jsem
toho názoru, že budou-li mít architekti k dispozici prakticky neomezenou
možnost na nejvyšší přesnost dovedenou vázanou konstrukci používat, dojde
k renesanci tohoto způsobu stavění. Zároveň s tím se obnoví důvěra ke
konstrukci, spojované výhradně tesařskými spoji. Ovšem, tesařský mistr v
mém pojetí nyní už není postarší pán, perfektně ovládající tu zajímavou
deskriptivu v praxi, jakou je vykreslení jakékoliv trojrozměrné konstrukce
v dvojrozměrné ploše profilu, ale mladý schopný projektant u počítače,
který má za sebou nejen důsledně směrované vzdělání, ale i praxi na
stavbách. Ta mu teprve může dát tu invenci, umožňující vždy se správně
rozhodnout, jakého spoje jakým způsobem použít, aby konečným výsledkem
byla pevná, funkční, krásná a v reálu na stavbě proveditelná konstrukce.
Tomuto projektantovi je rovnocenným a nezbytným kolegou operátor CNC
stroje. Jeho vzdělání a schopnosti by neměly nijak zaostávat za vzděláním
a schopnostmi projektanta. V ideálním případě by, měli být dokonce do
jisté míry mezi sebou nahraditelní. S ohledem na výše zmíněné je pro
budoucnost tohoto „dokonalejšího” tesařského řemesla nesmírně důležitá
zpráva o tom, že VOŠ, na jejíž půdě se odehrálo toto naše setkání, chystá
za nemalých nákladů rozšíření své činnosti právě na vzdělávání operátorů a
snad i projektantů a to přímo prakticky na CNC lince. Věřím tomu, že
architekt, projektující s vědomím, že má v tomto „tesařském mistru 21.
století” kolegu a zázemí, může se s klidným svědomím vrátit k opuštěným
metodám a vázané konstrukce dovést k novým, dosud neobvyklým využitím.
Samozřejmě ruční tesařská práce s klasickými metodami nezanikne. Vždy
budou rekonstrukce historických staveb, ale i jiné příležitosti, kde by
strojově připravené prvky bylo možno použít s téměř nepřekonatelnými
potížemi. Vždy budou zákazníci, pro něž má ručně vyrobená byť i méně
přesná konstrukce, větší půvab než strojová, přestože ani ta nemusí být
odosobněná, sériová. A hlavně: aby projektant a operátor, kteří přebírají
funkci tesařských mistrů, byli opravdu schopni ji převzít, musejí se s
klasickou tesařinou důkladně obeznámit, protože i v 21. století tato bude
vždy tvořit základ.
Sanace zdiva.
Jak
postupovat?
Před prováděním sanačních omítek je nutné připravit podklad, kterým
je převážně vlhké zdivo s provlhlou a opadávající omítkou. Nejdříve
musíme:
• Odstranit starou omítku do výšky, která je alespoň o tloušťku zdiva
vyšší než úroveň viditelného zavlhnutí omítky
• Spáry vyškrábat do hloubky až 20 mm (závisí na statickém stavu
konstrukcí)
• Oklepanou a vyškrábanou omítku odvézt na skládku, neskladovat na stavbě!
Obsažené soli se mohou při dešti znovu vymývat a dostávat do podloží
• Poškozené části opravit, dozdít a vyplnit hrubé nerovnosti
• Zdivo vyčistit od prachu drátěným kartáčem, stlačeným vzduchem nebo
průmyslovým vysavačem
• V případě odvlhčovacího systému zdivo důkladně navlhčit
Příprava omítek
Omítky obsahují příměsi, které musí řádně zreagovat s vodou. Proto
je potřeba dodržovat dobu míchání směsi a množství záměsové vody, uvedené
na obalu nebo v technickém listě pří-slušné omítky. K rozmíchání použijeme
běžnou spádovou míchačku nebo rychloběžná míchadla např. ROTOQUIRL,
ROTOMIX.
Zpracování omítky SUPERSAN
Postup při aplikaci Odvlhčovacího sanačního systému
Sanační podhoz
Na navlhčený podklad se provede podhoz omítkou SUPERSAN hrubý. Omítka
se aplikuje na celou plochu v tloušťce maximálně 5 mm. Povrch necháme
hrubý neuhlazujeme jej a nechá-me 1 až 3 dny vyschnout a vyzrát. I když
je zdivo uvnitř vlhké, jeho povrch může být zejména na přímém slunci
přeschlý a postřik by mohl sprahnout. Proto je potřeba postřik chránit
před přímým sluncem a zdivo navlhčit.
Jádrová omítka Vyzrálý podhoz navlhčíme a naneseme na něj jádrovou omítku SUPERSAN
hrubý. Omítku nanášíme v jedné vrstvě v tloušťce 20 až 30 mm, optimální
vrstva je 25 mm. Obecně se dopo-ručuje minimální tloušťka jádrové omítky
20 mm, jako dostatečná vrstva pro ukládání solí. Celkovou tloušťku určí
náš specialista na základě rozboru odebraných vzorků. Omítka se pouze
stáhne do roviny, nehladí ani nefilcuje. Jádrová omítka vysychá podle
obecného pravidla 1 den/ 1 mm tloušťky omítky.
Štuková omítka
Po úplném vyzrání jádrové omítky provedeme vrchní štukovou omítku.
V systému ji představuje SUPERSAN jemný. Natahujeme ji na navlhčený
podklad v tloušťce 2,5 mm, po zavadnutí upravíme plstěným hladítkem.
Nátěr
Po vyzrání štukové vrstvy následuje finální nátěr, který můžeme pojednat
i barevně. Platí zde zásada – používají se výhradně ty nátěry, které
nezamezují difuzi vodních par. Proto se používají barvy s Sd <0,2 m, tz.
vápenné, silikátové nebo silikonové.
Na závěr je třeba znovu připomenout, že sanační omítkový systém
je součástí komplexního řešení odvodu vody ze stavby a je třeba jej použít
v kombinaci s dalšími technickými úpravami.